Níže uvedený hymnus složil (kromě množství jiných) sv. Tomáš Akvinský. Byl pověřen skládáním hymnů pro slavnost Těla a Krve Páně, tak toto je část jednoho z výtvorů. Je vidět jeho láska k Pánu Ježíši a úcta k Němu, když je před námi přítomen ve svátosti oltářní. Dále bych zdůraznil ve druhé části hymnu uvedení celé Nejsvětější Trojice (Zroditel, Zrozený, Vycházející z obou) přesně vlastně podle nicejsko-cařihradského vyznání. Tam je vidět Tomášova trošku pedantnost, aby vše bylo tak, jak má být. To se dobře projevilo na jeho hluboké a rozsáhlé filosofické a theologické práci a trochu je to pravděpodobně vidět i u jeho spolubratrů dominikánů dnes. Ale on sám věděl, že bez Pána není nic. Na konci první uvedené sloky píše, že svátost oltářní nám poskytuje jistotu víry, když selhávají smysly. Z prastaré tradice máme doklad, který je stále přítomný před námi - je to Kristus ve svátosti.
Tantum ergo Sacramentum
Veneremur cernui:
Et antiquum documentum
Novo cedat ritui:
Praestet fides supplementum
Sensuum defectui.
Genitori, Genitoque
Laus et jubilatio,
Salus, honor, virtus quoque
Sit et benedictio:
Procedenti ab utroque
Compar sit laudatio.
Amen.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.